Podstatná Jména

Podle významu dělíme podstatná jména na:
konkrétní - označují názvy osob, zvířat a věcí, dále se dělí na:
obecná - např. jméno, město, auto,
vlastní - např. Jan, Praha, Škoda,
abstraktní - vyjadřují názvy vlastností, dějů, činností a stavů

Jako speciální skupiny podstaných jmen lze vmyzit jména:
látková - vyjadřují látku bez ohledu na množství např. voda, olej, uhlí, písek, mouka,
pomnožná - mají pouze tvar množného čísla - např. nůžky, prázdniny, vrata, kalhoty,
hromadná - mají pouze tvar jednotného čísla - např. vojsko, stromoví, letectvo

[editovat]
Mluvnické kategorie podstatných jmen

U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.

[editovat]
Pád (causus)
Podrobnější informace naleznete v článku Mluvnický pád.

Mluvnický pád je mluvnická kategorie, kterou flektivní jazyky obvykle vyjadřují vztah podstatných jmen k přísudku či jiným větným členům. Pády se zpravidla mění podle koncovek. V jednotlivých jazycích existuje různé množství pádů s rozličnými funkcemi.

Počet pádů v některých jazycích:
2: bulharština, angličtina, švédština
4: němčina
6: latina, slovenština, ruština
7: čeština, polština, dříve i slovenština
14: finština

Pády v češtině:
Podrobnější informace naleznete v článku Česká podstatná jména.
Nominativ (kdo, co),
Genitiv (koho, čeho),
Dativ (komu, čemu),
Akuzativ (koho, co),
Vokativ (oslovujeme, voláme),
Lokál (kom, čem),
Instrumentál (kým, čím)

[editovat]
Číslo (numerus)
Podrobnější informace naleznete v článku Číslo (mluvnice).

Číslo je mluvnická kategorie, která udává počet účastníků děje. U většiny jazyků (včetně češtiny) je kategoie čísla založena pouze na protikladu jednosti - mnohosti, nicméně v některých jazycích je struktura složitější. Vedle jednotného čísla (singulár) a množného čísla (plurál) se nejčastěji vyskytuje dvojné číslo (duál), z evropských jazyků například ve slovinštině nebo lužické srbštině. Pozůstatky duálu najdeme také v češtině. Podstatné jména látková, hromadná a pomnožná mají pouze jedno číslo.

[editovat]
Rod (genus)
Podrobnější informace naleznete v článku Jmenný rod.

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie, která ovlivňuje skloňování podstaných jmen. Rod často souvisí s pohlavím a s životností či neživotností. Rod mluvnický však nemusí v jazycích vždy odpovídat rodu přirozenému – např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského. Ve většině indoevropských jazyků existují tři rody - rod mužský (maskulinum), rod ženský (femininum) a rod střední (neutrum). Některé jazyky kategorii rodů podstatných jmen neznají - např. angličtina rozlišuje rody pouze u zájmen, některé mají rozsah rodů omezený např. švédština rozlišuje pouze dva rody – společný a střední. Konečně některé jazyky mohou mít rodů i více - např. v češtině se v mužském rodě rozlišuje ještě rod životný (animatum) a neživotný (inanimatum).

[editovat]
Vzor (paradigma)
Podrobnější informace naleznete v článku Vzor (mluvnice).

Vzor je podstatné jméno určené jako ukázka pro skloňování (deklinaci) dalších podstatných jmen stejného typu. V češtině se vyskytují následující hlavní vzory:
čtyři vzory pro rod mužský životný - pán, muž, předseda, soudce,
dva vzory pro rod mužský neživotný - hrad, stroj,
čtyři vzory pro rod ženský - žena, růže, píseň, kost,
čtyři vzory pro rod střední - město, moře, kuře, stavení.

Kromě toho ke každému vzoru existuje několik podvzorů, dále existují vzory pro zpodstatnělá přídavná jména (hajný, průvodčí, zlatý, bytná, průvodčí, vstupné, hovězí), některá jména se skloňují nepravidelně (idea), několik podstatných jmen je nesklonných (kupé, atašé).

Každý jazyk má vlastní inventář skloňovacích vzorů.

[editovat]
Související články Související články obsahuje
Portál Jazyk