Vzory pro přídávná jména

Vzor mladý

Jednotlivé pády

Kategorie mluvnického pádu slouží k vyjadřování syntaktických vztahu mezi jednotlivými větnými členy. České pády se tradičně v učebnicích označují číslovkami 1.–7. K jejich určování se používají pádové otázky (viz tabulku). Mohou se buď vyskytovat samostatně (s výjimkou lokálu), nebo se pojí s určitými předložkami (s výjimkou nominativu a vokativu).

Příklad skloňování (spojení přídavného a podstatného jména)

Číslo	Pád		Pádová otázka	Rod mužský životný	Rod mužský neživotný	Rod ženský	Rod střední
Č.J	1.	Nominativ	kdo? co?	mladý muž	mladý stát	mladá žena	mladé zvíře
	2.	Genitiv	koho? čeho?	mladého muže	mladého státu	mladé ženy	mladého zvířete
	3.	Dativ	komu? čemu?	mladému muži	mladému státu	mladé ženě	mladému zvířeti
	4.	Akuzativ	koho? co?	mladého muže	mladý stát	mladou ženu	mladé zvíře
	5.	Vokativ	oslovení	mladý muži!	mladý státe!	mladá ženo!	mladé zvíře!
	6.	Lokál	(o) kom? (o) čem?	mladém muži	mladém státě	mladé ženě	mladém zvířeti
	7.	Instrumentál	kým? čím?	mladým mužem	mladým státem	mladou ženou	mladým zvířetem
Č.Mn	1.	Nominativ	kdo? co?	mladí muži	mladé státy	mladé ženy	mladá zvířata
	2.	Genitiv	koho? čeho?	mladých mužů	mladých států	mladých žen	mladých zvířat
	3.	Dativ	komu? čemu?	mladým mužům	mladým státům	mladým ženám	mladým zvířatům
	4.	Akuzativ	koho? co?	mladé muže	mladé státy	mladé ženy	mladá zvířata
	5.	Vokativ	oslovení	mladí muži!	mladé státy!	mladé ženy!	mladá zvířata!
	6.	Lokál	(o) kom? (o) čem?	mladých mužích	mladých státech	mladých ženách	mladých zvířatech
	7.	Instrumentál	kým? čím?	mladými muži	mladými státy	mladými ženami	mladými zvířaty

Vzor jarní

Měkké skloňování

		Mužský životný	Mužský neživotný	Ženský	Střední
J. č.	Nominativ	jarní
	Genitiv	jarního		jarní	jarního
	Dativ	jarnímu		jarní	jarnímu
	Akuzativ	jarního	jarní
	Vokativ	jarní!
	Lokál	jarním		jarní	jarním
	Instrumentál	jarním		jarní	jarním
Mn. č.	Nominativ	jarní
	Genitiv	jarních
	Dativ	jarním
	Akuzativ	jarní
	Vokativ	jarní!
	Lokál	jarních
	Instrumentál	jarními

Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstaných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle:

Vzor otcův a matčin

		Mužský životný	Mužský neživotný	Ženský	Střední
J. č.	Nominativ	otcův, matčin		otcova, matčina	otcovo, matčino
	Genitiv	otcova, matčina		otcovy, matčiny	otcova, matčina
	Dativ	otcovu, matčinu		otcově, matčině	otcovu, matčinu
	Akuzativ	otcova, matčina	otcův, matčin	otcovu, matčinu	otcovo, matčino
	Vokativ	otcův, matčin		otcova, matčina	otcovo, matčino
	Lokál	otcově, matčině
	Instrumentál	otcovým, matčiným		otcovou, matčinou	otcovým, matčiným
Mn. č.	Nominativ	otcovi, matčini	otcovy, matčiny		otcova, matčina
	Genitiv	otcových, matčiných
	Dativ	otcovým, matčiným
	Akuzativ	otcovy, matčiny			otcova, matčina
	Vokativ	otcovi, matčini	otcovy, matčiny		otcova, matčina
	Lokál	otcových, matčiných
	Instrumentál	otcovými, matčinými

Příklady:

otcův dům

matčino auto

Přivlastňovací přídavná jména jsou často součástí názvů ulic, náměstí, budov atd.:

Neruda -> Nerudova ulice

ale:

Jan Neruda -> ulice Jana Nerudy

partyzáni -> ulice Partyzánů

Přivlastňovací přídavná jména netvoříme od víceslovných pojmenování a podstatných jmen v množném čísle